Kukačko už nekukej, řekl člověk a shodil ji z balkonu

14. září 2014 v 23:22 | Dave |  Knihy
Volání Kukačky je jedna z nejpoctivějších detektivek, kterou můžete v současném přílivu krimi ze Severu najít. Poněkud netypická atmosféra Londýna, jež tvoří převážně potulování mezi členy nejvyšší zdejší vrstvy, maže i těch několik výtek, které mám.





Soukromý detektiv Cormoran Strike má duši zjizvenější než obličej - potýká se s vymáháním dluhů, opuštěním své dlouholeté lásky a zraněním, které si odnesl z války v Afghánistánu. Aby toho nebylo málo, musí přijmout novou asistentku a ještě více se tak ponořit do dluhů. Jako spása z nebe proto přichází nabídka od mladého Johna Bristowa - vyšetřit smrt jeho sestry, světoznámé modelky Luly Landryové, také známé jako Kukačka. Několik lidí je totiž stále přesvědčeno, že na na chodníku pod svým balkonem neskončila dobrovolně.

Pravdou je, že Vás kniha nemusí zaujmout hned. Děj se totiž začne hýbat až po první části, kterou - co si budeme nalhávat - se hodně z Vás, stejně jako já, bude muset prokousávat. Nicméně Cormoran - jenž by si mohl podat ruku s norskými/švédskými kolegy - je postava opravdu skvělá. Autorka citlivě příliš netlačí na jeho problémy a stejně tak se z něj nesnaží udělat kdovíjakého nahláškovaného hrdinu. Strike se vám do srdce dostane svou lidskostí.

Vedle něj se ale naskýtá další škála zajímavých charakterů. Chudá kamarádka Kukačky, hlídač, modelčin strýc, komisař Wardle a v neposlední řadě samozřejmě sympatická Strikova asistenka Robin, kterou si časem jistě také oblíbíte. Další Galbraithovou předností je schopnost udělat z výslechu celkem zajímavou scénu - jako jeden z příkladů mohu uvést rozhovor v klubu. A teď nemyslím jen zajímavé prostředí - už v Harry Potterovi si můžete všimnout, že Rowlingová umí zábavné a odsýpající dialogy. O bezduché tlachy s plochými postavami tedy nemusíte mít strach.

Ač to nerad dělám, musím se také dostat k záporům této knihy. První z nich je velké sžívání se se zaběhlými stereotypy - ať už to je představení módního návrháře jako teplého černocha nebo to, že služka sotva umí anglicky. Zadruhé - celý děj provázejí některé opravdu nudné pasáže. Bohužel to není jen taková ta britská "pomalost" - tohle je opravdu nuda. A nakonec už jen taková drobnost - vážně musí autor (autorka, chcete-li) pořád zdůrazňovat, jak je hlavní hrdina chlupatý?


Nejvíce Volání tedy docení ti, kteří už jsou přesyceni návalem akčních a krvavých současných kriminálek a mají chuť na tradiční "výslechovku" s minimálním počtem smrtí a zvratů, které nejsou na základě DNA rozborů. Snad ani nemusím dodávat, že, stejně jako u Prázdného místa, se vám tohle nebude líbit, jen protože máte rádi Harryho Pottera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 protiva protiva | E-mail | Web | 24. května 2015 v 18:40 | Reagovat

Kukačku jsem si vybrala podle obálky, která se mi líbí... Co se týče obsahu, řeknu to asi takhle: ty dlouhé a nekončící popisovací pasáže mě vážně nebavily a od knihy odrazovaly - dělalo mi problém se knihou prokousat, takže jsem ji často odkládala... Na druhou stranu, jak sám píšeš, není to žádný 'krvák', což je jedině dobře :) ... Od Rowling jsem předtím četla jenom Harryho (Prázdné místo se mi už jen podle obálky nelíbí - jo, jsem divná, ale knihy si vybírám z 60% podle obálky :) ) a ať si kdo chce co chce říká, Potterovky jsou navždy k Rowling zafixované, že je už nic nepřekoná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama