{Knižní recenze} / Nevinná oběť moře

4. března 2015 v 13:00 | Dave |  Knihy
Španělská rybářská vesnička Panxón žije pokojným, tichým životem. Už dvanáct let nic nenarušuje zdejší klid a místní obyvatelé očividně nemají co skrývat. Jednoho rána ale moře vyplaví tělo zesnulého muže a ve vesnici se po dlouhé době opět začíná připomínat příběh o mrtvém kapitánovi, který vyplul do bouřlivých vln a už se nevrátil...



Nakladatelské info:

Překlad: Simoneta Dembická
Vydal: Host, 2013
Formát: Hardback, 392 stran
ISBN: 978-80-7294-694-5

Recenze:

Španělských detektivek přeložených do češtiny moc nenajdete. Poslední dobou je u nás celkem oblíbená série Baztán od Dolores Redondo, bez malého dohledání ale těžko řeknete název aspoň jedné jiné. A přesně proto může být Pláž utonulých, vydaná v roce 2013 nakladatelstvím Host, docela zajímavým tipem pro čtenáře, kteří hledají odbočku od současného detektivního mainstreamu a nebojí se vkročit do poněkud exotičtějších vod.

Příběh se odvíjí od nálezu zmiňovaného utopence, jehož policie identifikuje jako Julia Castela, panxónského námořníka, ve vesnici přezdívaného prostě Blonďák. Inspektor Leo Caldas se svým parťákem Estévezem nemají ze začátku pochyb, že šlo o běžnou sebevraždu. To by dokonce vysvětlovalo, proč má oběť svázané ruce - aby už nebylo cesty zpět, jakmile se vrhne do vody. Policejní patolog díky objevu drobného detailu dvojici ovšem vyvede z omylu - provaz je totiž utažený způsobem, který je pro samotného člověka neproveditelný. Blonďákovi někdo musel ruce pomoct svázat. A protože to není zrovna každodenní službička, o jakou požádáte přítele, inspektor začíná mít neblahé tušení, že tenhle případ ani náhodou neskončí uzavřený jako sebevražda.

Jak se navíc dozvídá, Castelo se před dvanácti lety účastnil nebezpečné plavby, při níž zahynul jeho kapitán a aby to nebylo málo, v souvislosti s onou tragédií mu nedávno kdosi údajně vyhrožoval. Vychází najevo, že okolnosti osudné plavby jsou přinejmenším záhadné. Co se vlastně té noci stalo? Kdo by mohl chtít mrtvolu zamlklého, ztrápeného námořníka?

Domingo Villar, galicijský autor, přistupuje k příběhu poněkud svérázným přístupem. Úplně pro začátek pro hlavní i vedlejší zápletky využívá svých vlastních, netradičních životních zkušeností - dětství strávené v prostředí, o němž píše, lásku k vinaření, praxi v rádiovém vysílání. Za to mu určitě patří velké plus, příběh působí o to autentičtěji a pohled do severozápadního Španělska se stává ještě zajímavějším. Další světlou stránkou je, alespoň pro mě velmi čtivý, autorův styl psaní. Stručné kapitoly*, rozdělené ještě na několik krátkých částí, s postupem času začnou působit naprosto přirozeně (až skoro… dynamicky!) a stránky se vám skutečně jen míhají před očima. Třetí sympatickou věcí je charakter knihy, tzn. krimi ve své nejpoctivější formě, kde je počet vražd redukován na naprosté minimum, kde jsou výslechy stěžejními body vyšetřování a kde je děj nanejvýš komorní.

Co naopak zamrzí je ledová chladnost, s jakou Villar pojal vedlejší postavy. Docela lehko se dá vyvodit, že má zřejmě sloužit jako můstek k budování atmosférické stránky příběhu, jenže vás to neštve, když si k postavám nemůžete vytvořit žádné "pouto" a vůbec netušíte, co si o nich myslet? Spousta z nich se mi doteď jeví jako takové ty tmavé videoherní siluety znázorňující jedince, k nimž ještě nemáte přístup. Na druhou stranu, ústřední vyšetřovatelská dvojice je hrozně sympatická a vztah si k nim naopak najdete skoro určitě.


Další, tentokrát čistě subjektivní výtka míří k množství napětí, které se na téměr čtyřech stech stran vyskytuje. Je ho totiž hrozně málo. Tím ale, nutno dodat, nemyslím, že si kniha neudržela mou pozornost, právě naopak, už jsme se přece bavili o skvělém stylu psaní. Do příběhu se ale člověk zpočátku nejspíš jen těžko zakousne. I zde přesto platí výjimka, a to pro poslední třetinu nebo čtvrtinu knihy, která je skrz naskrz plná zvratů a otázek, jež netrpělivě čekají na odpovědi. Upřímně, hodnotit ji jako samostatnou část knihy, dostane možná i plný počet.

Ve finále ale kniha zůstává "jen" (možná to nevidíte, ale ty uvozovky jsou velké jak panelák) velmi kvalitní oddychovou četbou - jako stvořenou na slunečnou pláž! - s několika nedokonalými prvky. To však samozřejmě neznamená, že právě vám dokonale nesedne.

72 %

Za recenzní e-book míří mé díky nakladatelství Host!

*Kdo dokáže vysvětlit víc než pět názvů kapitol, má bluďišťáka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama